Ruská barevná bolonka

Země původu:  Rusko
Využití: Společenský pes
Hmotnost: 3 - 4 kg
Výška: 24 - 26 cm
Barva Černá, hnědá, šedá, červená, plavá, žíhaná                                                                        Skupina FCI: Neuznaná plemena 

Historie

Předci ruské barevné boloňky jsou dlouhosrstí společenští psi lhasa apso, shih-tzu a bišonek. Toto psí plemeno se začalo formovat v 50. letech 20. století v Rusku, především v Leningradu (dnešním Petrohradu) a stále za tím Žanetta Augustovna Česnokovová. Roku 1958 proběhl první zápis do plemenné knihy pod názvem boloňka, dále roku 1966 schválen standard plemene Všesvazovou kynologickou radou. Asi největší rozkvět plemeno zažilo v 90. letech 20. století, kdy se zvyšovaly jejich počty a zakládaly se nové kluby.

První jedinci plemene ruská barevná boloňka s platným průkazem původu se do České republiky dostali v roce 2003.[3] Oficiální používaná zkratka v Česku je BPB a plemeno zde zastřešuje Klub chovatelů bišonků.

Charakteristika

Мalý pes téměř čtvercového rámce s harmonickou a lehkou stavbou těla. Působí atraktivně díky bohaté srsti různých barev. Délka trupu nesmí převyšovat výšku v kohoutku o víc než o 15%.Hloubka hrudníku přibližně do poloviny kohoutkové výšky. Srst, která pokrývá celé tělo, je dlouhá, sametová, lesklá, s podsadou. Preferuje se celočerná nebo celohnědá, dle standardu jsou ale povoleny všechny barvy krom bílé. Znak na hrudi je povolený.

Tito psi jsou hraví, milí, čilí a vyrovnaní a klidní. Jsou to učenliví a bystří psi, závislí na svém majiteli či rodině. Musí mít častý kontakt s majitelem. Ruská barevná boloňka je vhodná k dětem, ale příliš malé děti ještě nedovedou dobře rozlišit důsledky svého jednání a s psíkem často zacházejí necitlivě. To se samozřejmě může později odrážet na povaze psa. Snese se s jinými psy, ale jen těžko vychází s velkými zvířaty. K cizím se chová přátelsky a mile, není to dobrý hlídač.

Péče a nároky

Srst ruské barevné boloňky je poměrně náročná a vyžaduje častou péči. Je nutné ji pravidelně, třeba denně, pročesávat, především na břiše a na nohou. Nutností je kontrolovat zvukovod, ve kterém mohou odumřelé a vypadnuté chlupy způsobit zánět. Často je třeba vystřihávat srst mezi polštářky. Není vhodné srst často mýt vodou, ztrácí tak na kvalitě. Jedná se o nelínavé plemeno, jehož srst se stříhá.

Ruská barevná boloňka nevyžaduje pohyb, ale dokáže se přizpůsobit svému chovateli. Není vhodné nechávat psa běhat v prašném prostředí nebo nechávat plavat v hluboké vodě, těžká srst by psa mohla utopit.

Není těžké toto plemeno cvičit a vychovávat, majitel se ale ke psu musí chovat vlídně a zvolit spíše taktiku s odměnami, než s tresty.

Plemeno vhodné pouze pro celoroční pobyt v domě či bytě.

Feny barevných boloňských psíků nemají problémy při krytí, dobře zabřezávají, vrhy jsou početné. Porody spontánní, feny jsou schopné rodit a postarat se o štěňata jen za dohledu chovatele.

Standard plemene

Celkový vzhled: Мalý, o něco delší než čtvercový rámec, harmonicky stavěný pes. Působí atraktivně díky efektně zbarvené bohaté srsti. Výraz milého a příjemného společníka.

Barevná bolonka se nesmí typem přibližovat pudlovi anebo Shih-Tzu.


Důležité proporce: Délka trupu nepřevyšuje výšku v kohoutku o víc než o 15%.

Hloubka hrudníku přibližně do poloviny kohoutkové výšky. Délka mordy je o něco delší než 1/3 celkové délky hlavy.


Povaha a temperament: Laskavý pes s živým temperamentem a vyrovnaným charakterem.


Hlava: Proporcionální k celkové stavbě těla.

Lebka: Okrouhlá, lehce vypouklá, týlní hrbol málo výrazný, nadočnicové oblouky průměrně výrazné, stop krátký, dobře znatelný.

Obličejová partie:

Nosní houba: Není velká, v profilu přední linie nosu kolmá, nozdry dobře otevřené. Nosní houba je černá anebo dle odstínu zbarvení srstí, předností je tmavší odstín zbarveni nosu.

Čenich: Není dlouhý, suchý, lehce se zužující k nosu. Nosní hřbet je rovný, mezi očima široký. Dolní čelist dostatečně široká.

Pysky: Suché, dobře přiléhající, okraje černé anebo dle zbarvení srstí, přednostně co nejtmavší.

Čelisti a zuby: Skus nůžkový. Povolen též klešťový anebo těsný předkus. Zuby jsou bílé, silné. Řezáky jsou kolmé k čelisti, žádoucí je plný počet řezáků a špičáků.

Líce: Lehce okrouhlé.

Oči: Středné velikosti, tmavé, okrouhlé, přímo hledící. U hnědých jedinců jsou povolené světlejší oči. Víčka jsou tenká, suchá, dobře přiléhající, černá anebo v odstínu zbarvení. Výraz lehce hravý a laskavý.

Uši: Střední velikosti, trojúhelníkového tvaru s lehce okrouhlou špičkou, povislé, úměrně vysoce posazené, s bohatou srstí.


Krk: Střední délky, vysoce nasazený, suchý, dobře osvalený.


Trup: Коmpaktní, středné široký.

Horní linie: Rovná.

Kohoutek: Středně výrazný.

Hřbet: Rovný, silný, široký, osvalený, středně dlouhý.

Bedra: Кrátká, mírně klenutá.

Záď: Zaoblená, přiměřené délky, dost široká, lehce spáditá, dobře osvalená.

Hrudní koš: Středné široký, oválný, dlouhý, hluboký v loktech.

Dolní linie a břicho: Břicho je lehce vtažené.


Ocas: Střední délky, vysoce nasazený, zatočeny srpovitě na zádech anebo leží na zádi. Konec ocasu se dotýká těla. Ocas je plně osrstěný.


Кončetiny:

Hrudní končetiny: Celkový vzhled: Při pohledu zepředu jsou rovné a v postoji paralelní, poměrné široce postavené.

Lopatky: Šikmo umístěné, položeny vzadu, dobře osvalené. Lopatka s ramenem svírá úhel 100-110˚.

Rameno: Ramenní kost délkou odpovídá délce lopatky.

Lokty: Nejsou vytočené dovnitř ani ven

Předloktí: Střední délky, postavené kolmo

Zápěstí: Rovná v prodloužení linie předloktí,

Nadprstí: Silné skoro přímo postavené.

Tlapky: Nevelké, okrouhlé formy, prsty jsou klenuté a pevné semknuté. Polštářky a drápy jsou tmavě pigmentované.

Pánevní končetiny: Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné, mírně široce postavené.

Stehna: Střední délky a dobře osvalená

Kolena: Okrouhlá, kolenní uhel mírný.

Holeň: Střední délky, lehce nakloněná.

Patní kloub: Suchý, silný, mírně, výrazně úhlený.

Nárt: Střední délky, kolmý

Tlapky: Zadní jsou o něco menší než přední, oválné, prsty jsou dobře klenuté a semknuté. Drápy a polštářky tmavé.


Pohyb: Lehký a volný.


Кůže: Elastická, bez záhybů a volné kůže, její pigmentace odpovídá zbarvení srsti.


Srst: Dlouhá, sametová, lesklá, hustá s dobře vyvinutou podsadou, rovnoměrně pokrývá celého psa. Vlas je silný a "těžký". Preferována je kadeřavá srst, povolená vlnitá.


Zbarvení: Jakékoliv mimo bílé a skvrnité. Povolený jsou malé bílé skvrnky na hrudi a prstech.


Velikost a váha:

Výška v kohoutku: Optimální výška v kohoutu psů a fen je do 26cm

Váha: Psi i feny cca 3 - 4kg.


Vady: Jakákoliv odchylka od standardu je považována za vadu. Závažnost vady odpovídá stupni odchylky od standardu.


Vady:

1. Čtvercový anebo příliš dlouhý rámec. Vysokonohý anebo krátkonohý jedinec.

2. Plochá lebeční část, nevýrazný stop, příliš pozvolný stop, příliš dlouhá tlama.

3. Chybějící řezák

4. Rovná srst

5. Slabá srst


Vážné vady:

1. Polostojící anebo stojící uši.

2. Vyboulené oči.

3. Chybění dvou a více řezáků.

4. Předkus s mezerou.

5. Chybějící podsada.

6. Zálomek ocasu.

7. Krátké křivé předloktí

8. Velká bílá náprsenka, bílé tlapky


Diskvalifikující vády:

1. Nestandardní zbarvení.

2. Chybějící dlouhá srst na hlavě.

3. Podkus, zkřížený skus.

4. Výška v kohoutku nad 28 cm

5. Nezvládnutelně agresivní jedinec.

6. Modré očí, různé zbarvení očí.

7. Kupírovaný anebo geneticky krátký ocas

8. Výrazné znaky zakrslosti.


Dodatek: Psi musí mít v šourku dvě normálně vyvinutá varlata.

Zuzana Špačková Tel.: +420 602 666 833
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky